Ochrana přírody

Stále chybí povědomí o dopadu trestné činnosti páchané na volně žijících zvířatech na ekosystémy a chráněné druhy. Způsob výpočtu těchto škod, aby se stal užitečným a spolehlivým nástrojem při trestním stíhání a při soudních řízeních, je téma, které je třeba dále zkoumat. Existují již některé dobré příklady. Například ve Finsku je státní zástupce povinen pracovat s "ceníkem", který vypočítává škody na ekosystémech a chráněných druzích. Ta se pohybuje od menších přestupků až po trestné činy proti volně žijícím živočichům, kde jde o těžce ohrožené druhy.

Zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020 je prioritou Evropské unie. Pro dosažení cíle EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 je zásadní provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany přírody (směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích). Je však třeba zlepšit jejich provádění a prosazování.

V roce 2015 byl zkoumán dobrý příklad "uzavřeného" regulačního systému v rámci nařízení o lovu ve Slovinsku, a to prostřednictvím měkkých a tvrdých kontrolních opatření, která byla shledána užitečnými několika členskými státy. Proto byla v roce 2017 ve Slovinsku uspořádána studijní inspekce, aby se zjistilo, jak tento systém funguje v praxi. V letech 2019-2020 byl inspekcím z členských zemí, členům Birdlife a členům Face rozeslán online dotazník. Na základě analýzy odpovědí na dotazník budou vybrány dvě země pro společnou inspekci v roce 2021.

Alarmující pokles evropské biologické rozmanitosti vedl Evropskou unii (EU) k přijetí dvou klíčových právních předpisů - směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích - s cílem zachovat nejcennější evropské druhy a stanoviště v celém jejich přirozeném areálu v EU.

Provádění akčního plánu EU proti obchodování s volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami vyžaduje širokou podporu nejen ze strany orgánů EU, ale také agentur EU - Europolu a Eurojustu -, členských států a jejich příslušných agentur, delegací EU a velvyslanectví členských států ve třetích zemích.

V roce 2014 byl v Rumunsku proveden první zelený projekt IMPEL Review Initiaive (IRI), druhý zelený projekt IRI bude proveden v květnu 2016 v Itálii. Byly zjištěny osvědčené postupy a příležitosti ke zlepšení. Rumunsko poukázalo na oblast, na kterou se chce zaměřit a v níž si chce vyměňovat znalosti a zkušenosti; konkrétně na organizaci agentur pro ochranu životního prostředí a přírody (oddělených nebo sloučených). Během semináře v Rumunsku v roce 2015 pracovní skupina identifikovala problematiku "nelegální lovecké turistiky" jako příležitost ke spolupráci s cílem určit rozsah této činnosti a identifikovat legální a nelegální aspekty. Vycházela přitom z prezentace rumunského státního zástupce. Tento případ měl hluboký dopad na stav ochrany přírody a bylo řečeno, že nelegální činnost stále pokračuje. V plánu řízení expertního týmu pro ochranu přírody obsahuje "páteřní struktura" cyklus v podobě aktivity IRI, na kterou navazuje setkání expertního týmu v následujícím roce.

Směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích mají zásadní význam pro dosažení cíle EU 2020, kterým je zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, který schválily hlavy států a vlád. Komise přijala ambiciózní strategii k dosažení tohoto cíle, která se skládá ze šesti cílů. Cíl 1 této strategie je zaměřen na "úplné provádění právních předpisů EU v oblasti ochrany přírody" a vyžaduje výrazné zlepšení stavu ochrany přírody.

V návaznosti na obecnou iniciativu IMPEL Review Initiative (IRI) je cílem tohoto projektu vytvořit obraz o současné situaci v členském státě nebo v určité oblasti členského státu v souvislosti s prováděním a prosazováním právních předpisů EU v oblasti ochrany přírody, zejména směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích. Výsledkem jsou identifikované osvědčené postupy a příležitosti ke zlepšení.

Stav provádění nařízení EU o dřevě je stále neuspokojivý, jak ukazují poslední průzkumy provedené Komisí. Výsledky průzkumů jsou podpořeny paralelní analýzou nevládních organizací (např. barometr WWF 2014, ClientEarth, Greenpeace). Absence účinného a jednotného provádění a prosazování nařízení EU o dřevě je znepokojující, protože může ohrozit tento nástroj a může mít negativní dopad na celý akční plán FLEGT.

Tento projekt se skládá ze dvou fází. Byl zahájen v roce 2014 projektem "Ochrana přírody při povolování a kontrole průmyslových zařízení Implementace čl. 6 odst. 3 směrnice o stanovištích". Hlavní zjištění projektu z roku 2014 dospěla k závěru, že je třeba zlepšit znalosti o pokynech EU a opatřeních ke zvýšení povědomí o nich a jejich využívání, sdílet stávající vnitrostátní pokyny a vědecké studie, vyměňovat si poznatky o kritériích screeningu a metodikách hodnocení, např. přijaté postupy: používání kritických zátěží (CL), kritéria pro ztrátu stanovišť (Fachkonventionen DE), nové přístupy, např. pro hodnocení depozice dusíku. Rovněž bylo navrženo vypracovat cílený uživatelsky přívětivý návod.

V roce 2014 byla v Rumunsku provedena první "zelená" IRI. Byly identifikovány osvědčené postupy a příležitosti pro rozvoj. V průběhu IRI rumunská Národní environmentální garda (NEG) poukázala na to, že některé výsledky IRI jsou v jejich analýze přesvědčivé a že by se mělo dále pracovat na tom, aby se jim pomohlo výsledky implementovat. NEG proto požádala o výměnu poznatků a odborných znalostí zaměřenou například na organizaci agentur pro ochranu životního prostředí a přírody: měly by být odděleny, nebo sloučeny?

Směrnice EU o stanovištích a směrnice o ptácích chrání evropskou biologickou rozmanitost. Letiště pokrývají značnou část Evropy, jsou rozptýlena po celém kontinentu a hostí širokou škálu evropských stanovišť, rostlinných a živočišných druhů.

V posledních letech roste povědomí o nutnosti začlenit houby (makroskopické houby) do evropských politik životního prostředí na stejnou úroveň jako živočichy a rostliny, aby byly chráněny ve svém přirozeném prostředí. Přesto se v současné době evropská legislativa v oblasti životního prostředí zaměřuje na ochranu rostlin a živočichů s vyloučením hub, které jsou základními složkami suchozemských stanovišť. Makrofungy lze navíc využít jako indikátory k popisu environmentálních podmínek lesů a dalších suchozemských stanovišť.